Na hradě u Černého lesa žil Lorik. Lorik se snažil, seč mohl, být nejmocnějším čarodějem světa. Učil se černé magii, nekromancii. Jenže jeho nejstrašnější výtvor a zárověň jediný byl ubohý maličký kostlivec. Podle velikosti šlo o nějakého skřeta. Na kosti narazil při jedné procházce po Černém lese.
Lorikovo chování mělo hluboké kořeny v jeho dětství. Jako dítě byl bledší než kdokoliv jiný a jeho pleť měla jemný zelinkavý odstín od častého stonání. Ostatní děti si ho rády dobírali a pokřikovali na něj: "Riku, Riku! Ukaž svou zelenou ruku!"
Jak to chudák Lorik nesnášel! Čím byl starší, tím víc v něm rostla zloba a hrozně toužil se všem posměváčkům pomstít. Jenže všechny jeho pokusy se obracely proti němu a o to víc byl ostatním pro smích. Jakmile dospěl, odešel do města na Akademii kouzelnických umění. Měl to být první krok k tomu stát se nejmocnějším čarodějem.
Na akademii se raději všech stranil a byl hodně uzavřený do sebe. Šimon s Ludvíkem ho znali spíš jako podivína, který sedával vždy stranou. Lorikovi studijní výsledky byly, i přes jeho snahu, dost podprůměrné, za což vždy vinil profesory.
Tehdy na akademii se doslechl o Černém lese. Okamžitě ho napadlo, že to je to nejlepší místo pro něj a hned po promoci tam odešel. Nejdříve bloudil po lese a prozkoumával ho. Všechno mu tady přišlo blízké, podivné jako byl on sám. Procházel les tak dlouho, až ho začal znát. Ale les byl temné místo a Lorikova pleť zezelenala tak, že sám vypadal jako skřet.
V blízkosti lesa našel zříceninu hradu, na které měli skrýš loupeživý rytíři. Jediné kouzlo, které uměl bezpečně bylo svolání hromu. Loupežníky tehdy v noci probudila strašlivá bouře, a když uviděli hnusné zelené stvoření, blížící se k jejich hradu, utekli a nezastavili se dokud se nerozednilo.
Pro Lorika to byl úžasný pocit. Najednou měl pocit moci a jeho moc opravdu za ta léta rostla. Ať už to bylo blízkostí lesa, či jeho snahou, stával se z něj pomalu opravdu mocný čaroděj.
*
In the old castle at the Dark forest lived Loric. Loric wanted to be the most powerful wizard in the world. He learnt black magic and necromancy. But his most fearsome creation was a tiny skeleton. Maybe it used to be a goblin according to it's hight. He found the bones when walking in the Dark forest.
Loric's personality was affected strongly by his childhood. He was small and more pale than anybody. His skin was greenish from the numerous sicknesses he got. Other kids loved to mock him and called him "Ric the greenfoot".
Oh, poor Loric, he hated that! His hatred grew with him to a point where he wanted revenge. But his attempts turned against him which made the others to mock him even more. As soon as he could he moved to the city's Academy of Wizardly Arts. He thought it would be his firts step to become the most powerful wizard of all times.
At the Academy he used to avoid other people and became distant. Simon and Luis rembered him as weird figure sitting in the corner. But Loric was rather below average student which he blamed on the profesors.
Around that time he read about the Dark forest. He knew from that moment it would be the ideal place for him to live. He moved to the forest immediately after his graduation. First he was exploring the forest. Everything seemed so perfect and as weird as himself. He wandered through the forest for a long time to see all the places within. But the forest was a dark place and Loric's skin became green as a skin of a goblin.
He found a caslte not far from the forest, but it was a robber baron's den. The robbers were woken up in the middle of the night by a terrible storm - which was the only spell Loric could cast safely. They saw a hideous green creature approaching from the forest. Everybody ran for the whole night and no one ever came back.
Loric felt so strong and satisfied. It was power and it grew within him for years. Maybe it was the magic of the Dark forest or his own effort, but Loric started to become a realy powerful wizard!
No comments:
Post a Comment