Isidor

  Na starém kmeni seděl drobný čaroděj s bubnem v ruce. Zpíval prastarou píseň o matce Zemi. Malý elfí čaroděj Isidor takto zpíval každý podzim, aby pomohl lesu uložit se k zimnímu spánku. Isidor byl magickou bytostí a víc duchem lesa, než mužem z masa a kostí.
  Na svůj buben vyťukával rytmus malou větvičkou kouzelných borůvek, které se při úderu rozezněly libým zvonivým zvukem. Jeho zpěv pak nebyl o nic méně kouzelný. Magická melodie způsobovala, že se lesní půda vlnila a rostliny pohybovaly. Vypadalo to, jakoby les ožil. Když se vše porovnalo jak mělo a každý lístek byl přichystaný na zimu, přestal čaroděj Isidor hrát. Zmizel kamsi do lesa beze stopy; tak tiše, že nebylo slyšet sebemenšího prasknutí větývky. Za chvilku se zase ozvala líbezná melodie opodál.
  Lidé ho obvykle nespatřili a sami čarodějové ho mohli potkat jen zřídka. Proto o něm bylo slyšet jen v pohádkách a různých příbězích.


*


  On an old Oak trunk sat a small wizard with a drum in hands. He sang an ancient song about Mother Earth. Little elf wizard Isidor sang every Fall to help the forest into winter hibernation. Isidor was a magical creature and more a spirit of the forest than a mere man of flesh and blood.
  He tapped out a divine rhythm with a small twig of magical blueberries on his drum, each hit was a gracious tinkling sound. His singing was no less magical. The forest floor undulated to the melody and plants moved. It made the forest dance. When everything was in place and each leaf was set for winter, wizard Isidor stopped to play. He disappeared off into the woods without any trace; so quietly that one couldn't hear the slightest crack of a single twig. After a moment he sang again sweet melodies nearby. 
  People haven't seen him usually and sorcerers did meet him only on a rare occasion. Therefore, you could hear about him in various fairy tales and stories.

Smaragdový prales 2.

Takhle to vypadá ve Smaragdovém pralese v noci. Často tam člověk narazí na malé, podivné tvory, se kterými není radno přijít do křížku.

Klátivá věž * The Leaning Tower

Inspired by the place I was growing up...I simply love it there!

Tuhle krajinu, kde jsem vyrůstal prostě miluji.

Augustýn * Augustein

Starý námořník a čaroděj Augustýn miluje moře. Jen málokdy vystoupil ze svého plovoucího domu na pevninu. Stávalo se to pouze v případě nutnosti a na dobu, kdy to bylo nezbytně třeba.
*
The old sailor and the wizard Augustein loves the sea. He rarely got out of his floating house on the mainland. It happened only when necessary and for the shortest time possible.

Obři * Giants

Jedna ze stránek z Šimonova denníku pojednávající o obrech.

*
One of Simon's diary pages with research of the giants.

Magické elementy - Magical elements

Existuje šest základních elementů magie - oheň, voda, země, vzduch, éter a temnota. Každý element má vlastní melodii, kterou dovedou citliví lidé vnímat. Ještě méně lidí však dovede magii i používat. Na světě je jich pouze dvanáct - dvanáct čarodějů. Každý ovládá jen jeden element. Podle legendy se může objevit čaroděj třináctý ovládající všechny elementy. Ten buď přivede svět do záhuby, nebo všechny čaroděje sjednotí a přinese světu prosperitu.

There are six basic elements of magic - fire, water, earth, air, life and darkness. Each element has its own melody, which sensitive people are able to perceive. Even fewer than that are able to use the magic. In the world there are only twelve - twelve wizards. Each can master only one element. According to the legend there could appear a thirteenth wizard controlling all the elements. He either brings the world destruction, or unites all wizards and brings prosperity to the world.

Smaragdový prales - The Old Emerald Forest

Starý les, který dělí civilizované město od pohanského venkova, kde lidé stále věří na čaroděje.

The old forest that separates the civilized city from pagan countryside where people still believe in wizards.

Profesor Šimon Moris

Šimon v době, kdy žil ve městě a vynalézal.

Simon has been living in the city as a inventor.

Smradlavous - Smellybeard

Smradlavous c.k. čaroděj - Smellybeard the Royal Wizard

Strip

3.

2.

Začátek * The Beginning

Dobré ráno! * Good morning!

Šimon * Simon

Šimonova nová podoba...takové odpolední čmárání.

*

Simon's new look...an afternoon doodle.

Klátivá věž za úsvitu * The Leaning Tower at dawn

Zajímavá je především funkce kouzelných hodin, které jsou schopné měřit i třináctou hodinu!

*

The magical clock is able to measure the time with it's thirteenth hour - the magical hour!

Železné město * The Iron City

Cesta do města * On their way

  Jak pokračovali na jih, vzduch byl teplejší a ubývalo sněhu. Cestou jim Borek vyprávěl snad všechno, co o obrech věděl.

  "...věděli ste, že prvního obra stvořili Bohové dávno věku? Žil daleko na jihu, byl jednooký a prý podpíral nebe. Myslím, že nebyl dost trpělivý; chtěl se toulat po světě, jako jeho trolí bratranec. Pustil oblohu a z hvězd, které dopadly na Zem se zrodili první čarodějové. Noc byla dlouhá stovky let, než se podařilo čarodějům obra přelstít, aby opět podržel oblohu a pak ho proměnili na kámen. Za dlouhá staletí se obr rozpadl na kusy, které dodnes známe jako Skořicové hory.

  No a tihle naši obři jsou jeho potomci. Zkoumal jsem to podrobněji a přišel jsem na to, že obr při nočním potulování musel mít spoustu družek. Jenže jak byla tma jako v pytli, tak nikdo neví koho. A pro ty ženy to asi taky bylo lepší, našel jsem v jedné staré kouzelnické knize jeho portrét a žádný krasavec to nebyl.
 
  Největší záhadou je, proč spí. Je to už celá staletí, co všichni obři usnuli a zkameněli jako jejich předek. Já si myslím, že se to stalo za Velké mely. A nikdo vlastně neví, jak je probudit; kdo by je nakonec taky chtěl budit? Jsem rád, že nepobíhají kolem a nepáchají nějaké škody.

  Za ty roky, co je zkoumám, jsem jich tu našel 126. Každý je úplně jiný, některý jsou veliký, jiný ani ne dvakrát vyšší než člověk. Toho největšího, zatím, jsem našel u Černého lesa. Rozdělil jsem je na druhy jednooké a dvouoké, potom se dělí na spící na břiše, na boku a vzácné - spící na zádech..."

  Byla to opravdu vyčerpávající přednáška. Borek takto nadšeně dokázal povídat hodiny. Šimonovi s Ludvíkem už pomalu třeštila hlava, když konečně uviděli na horizontu Železné město - královské město. Místo, kde se nacházela i čarodějnická univerzita a žilo tu nejvíce čarodějů v zemi.

*

  As the three wizards continued the journey South the weather got warm and there was less snow. Woody was describing everything he knew about giants.

  "...did you know the first giant was created by the Old gods? He lived far in the South, had one eye only and he was supposed to hold the sky. I think he must have been impatient; he set of to explore the World as did his trollish cousin. The giant let the sky fall and from the stars were the first wizards born. The night was long and cold at these times. Then the wizards figured how to trick the giant to hold the sky again and they turned him to stone. After long centuries he crumbled to pieces which are known as the Cinnamon mountains.

  Today's giants are his sons. I found out he had many wifes during his journey. But no one knows who they were as it was too dark. Luckily for the women as well; I found a picture of the first giant in a very old magic book and I have to tell you, he wasn't prince charming.

  For me the greatest mistery is, why are they asleep. It's been like that for centuries. I think it must have happened in the Big clash. Nobody knows how to wake them up, but who would want that. At least they don't run around and can't do any damage.

  I have been able to find 126 of them untill now. Each is a individual, some are huge, some are not even twice the hight of men. The biggest one was the giant by the Dark forest. I divided them in two kinds; one-eyed and two-eyed. I found them sleeping on the belly, on the side, but rarely sleeping on their back..."

  It was really exhausting to listen to Woody for hours. Simon and Luis started to have a headache, when they finally could see the Iron city - the King's home. It was also home to many wizards as well as to the Academy of wizardly arts.

Dobrodružství začíná * Adventure begins

  První, kdo přišel s nápadem, byl Šimon. Poté, co byl dlouhou chvíli zahloubaný do pokuřování ze své dýmky, náhle zvolal: "Musíme zabít toho draka a zachránit svět!"

  "To je pěkná hloupost, Šimone," oponoval Ludvík, "ty nejsi Hobit! Ani nejsi jedním z těch trpaslíků, o kterých jsi četl; ti co máchají sekyrami, nebo meči a stínají hlavy skřetům. Ani nedostaneš ten poklad, na kterém ten drak spí pod svou horou! Jsou to jen pohádky!"

  "No a co!" rozzlobil se Šimon. "Tahle situace je vážná a my s ní můžeme něco udělat! Vždyť jsme čarodějové!"

  "A jsi snad vysoký, šedovousý čaroděj, co umí svou mocí porazit armády?" rozčiloval se Ludvík, kterému se rozhodně nechtělo opouštět relativně klidný, teplý domov a vyrazit na bláznivé dobrodružství.

  "Zabít draka, není to trošičku moc na nás tři?" strachoval se Borek.

  "Ale no tak, kamarádi! Zní to nemožně, ale určitě by nám mohl pomoci arcimistr Theodosij," uklidňoval oba čaroděje Šimon, "Nejenže sám porazil draka, ale i jednoho ochočil. Určitě by nám poradil, jak to dokázal!"
 Šimonovi se náhle rozšířili zorničky. Představa, že by měl vlastního draka, byla naprosto opojná. Ludvík si všiml jeho dětinského výrazu a hned uhodl, na co Šimon myslí.

  "To nemyslíš vážně, Šimone!" vybuchl na něj Ludvík, "vždyť i kytky v naší zahradě tě vždycky ožvýkají a vyplivnou. Co teprve DRAK? Ten tě sežvýká a spolkne - jako malinu. Můžeš zapomenout, že by sis ho ochočil."

  "Ludvík má pravdu," začal smířlivěji Borek, "ale Šimon má pravdu v tom, že něco udělat musíme! Myslím, že vyrazit do města a říct to ostatním, je dobrý nápad."

  "Vidíš," chytil se podpory Šimon, "tohle je příležitost! Když budeš dřepět doma, tak žádné dobrodružství nezažiješ!"

  "Myslíš si, že pro mě není dobrodružstvím, když pravidelně vyhodíš část naší věže, našeho domova, do povětří?" Ludvík začínal pochybovat o klidném týdnu.

  "Ludvíku, tohle má smysl, cítím, že je to naše poslání. Musíme pomoct ostatním lidem." Šimon začal cítit, že vyhrál. "Navíc jsem si všiml, že ti došel upíří prach. Budeš si moct ve městě koupit nový. Pojedeme do města, bude to zábava, uvidíš," žadonil Šimon.

  "No dobrá," Ludvík nakonec povolil, "ale bude nám to trvat týdny, než dojdeme do města. Nemáme koně a ten elixír létání, se mi neustále nedaří dokončit."

  "Neboj se, mám tu něco, přesně pro tuhle příležitost!" Šimonovi planuly v očích malé ohníčky nadšení a jeho úsměv byl od ucha k uchu.

  Brzy ráno se sešli před věží, sbalení na cestu. Vedle Šimona tu stály tři jeho vynálezy. Ludvíkovi připadaly jako divné povozy, které měly vzadu připevněné hrnce s komínky. Bylo to něco, co v životě neviděl. Ve skutečnosti to byl první parou poháněný motocykl na světě.

  "Co to je?" prohlížel si stroje z blízka Borek a dotýkal se jich značně nedůvěřivě.

  "Říkám tomu parotrakaře, a jsou naprosto BOŽÍ!" Potom ukázal oběma, jak svoje stroje ovládat. Bylo to snadné, a tak vyrazili na cestu do města. V jednom měl Šimon pravdu, jezdit na nich bylo opravdu úžasně zábavné!

*

  First who came up with an idea was Simon. After he was quite for some time he spoke up: "We have to kill the dragon and save the World!"

  "This is realy stupid, Simon" replyed Luis, "You are no Hobbit! Neither are you a dwarf from a story who swings his axe or sword. You don't get the treasure which is the dragon sleeping on! This happens just in fairy-tales!"

  "So what!" Simon got upset. "This situation is bad and we are the only ones who ccan do something about that! We are the wizards."

  "But you are no handsome, tall, white bearded guy who can with one gesture destroy armies of Hell!" Luis was feeling uncomfortable leaving his nice and warm tower and to go for crazy an adventure.

  "To kill a dragon might be a little too much for us, don't you think?" worried Woody.

  "Common, friends! I know it sounds impossible, but maybe the grandmaster Theodos could help us." Simon was trying to convice them. "He managed to kill a dragon and to tame one. He must know how to do that.
 Simon's eyes gave him away as he was thinking of how great it must be to have your own dragon. Luis noticed that and immediately knew what was going on in Simons mind.

  "Are you serious, Simon?" shouted Luis, "even the flowers in our garden chew on you and then spit you out. But a DRAGON?! It would chew you and swallow you. Forget that you would tame it!"

  "I think Simon got a point," Woody started to turn on his side, "we have to do something and going to town and to tell the others about the dragon is a good idea."

  "You see," cheered up Simon, "if you stay at home you won't experience any adventure!"

  "I think it's already an adventure to watch you try to burn down our tower with your experiments." Luis started to doubt it will be a quite week.

  "Luis, it's something I feel must be done. There is a greater cause to it." Simon knew he was winnig the situation. "And I noticed you ran out of vampire dust which you can buy in the city. We should go, you'll se it's going to be fun!"

  "Well, you win," Luis finaly gave up, "but it will take weeks to get to the city, as we don't have any horses or a flight potion."

  "No probs! I've got something great for that!" Simon's eyes were shining with happiness and he had a big smile on his face.

  Early the next morning all gathered in front of the Leaning tower. Simon was already here waiting with three machines. The machines were like motorbikes with steampots for engines.

  "What is that?" asked Woody and touched his carefully.

  "I call it the steambarrow and these are completely amazing!" Then he showed to both wizadrs how to ride them; it was easy. Soon all set for the city and they adventure began. Simon was right, to ride these steambarrows was great fun!

Večerní dýchánek * Evening party

  Venku byla dávno tma, když tři čarodějové seděli u krbu. Šimon s Borkem pokuřovali své dýmky. Opojný tabák opět rozvázal Borkovi jazyk.

  "Víte - kamarádi, nejspíš o nic nejde." začal opatrně.

  "Nic tě vystrašilo?" rýpnul si trochu Šimon.

  "Borku, pokračuj a ty buď zticha Šimone!" napomenul kamaráda Ludvík.

  "No, takže - jak už jsem říkal. Byl jsem poblíž Černého lesa, a tak jsem si řek, že se podívám, co dělá Lorik. Dlouho jsem toho podivína neviděl a trocha tepla u jeho krbu byla příjemnější představa než žár ohniště skřetů. Jenže von nebyl doma!" vykulil oči na oba čaroděje.

  "Na tom přece není nic divného," dodal nevěřícně Šimon, kterému nešlo do hlavy, jak by to mohlo Borka překvapit.

  "Ale jó, jenže von jako zmizel. Teda byla tam ta jeho ochočená kostra, která v jednom kuse honila pavouky. Trochu jsem to tam prozkoumal a nenašel jsem ho. Mno, ti nekromanti mají fakt divný živobytí. Nejdřív jsem si myslel, že to nechám plavat a jen přespím do rána, a pak zas vyrazím na cesty. K ránu mě probudil hodně divnej zvuk, takový kovový řinčení a pískání; zrovinka takový jako vydává tvoje dýmka Šimone, ale mnohem hlasitější."

 Šimon se podíval na svou dýmku, ze které zrovna vystupovala pára a pískala jako čajová konvice. "Raději jsem se schoval za krbem a ani jsem nehlesnul," pokračoval Borek, "tu cimru osvítilo najednou zelený, vostrý světlo. Neviděl jsem, co to bylo, ale hrozně rychle to zmizelo!"

  "A nebyl to právě Lorik?" ptal se Šimon. "Neměl tě moc v lásce. Mohl to být nějaký jeho žertík."

  "Ne-e," řekl jistě Borek, "tohle bylo nějaký velký a kovový, něco jako - DRAK! Rychle jsem odtamtud zmizel, jakmile to šlo!"

  Všichni tři zoufale koukali na plápolající oheň v krbu. Drak v Černém lese; to byla děsivá zpráva. Jediný, kdo dokázal porazit draka byl Arcimistr Theodosij; v mládí dokonce jednoho i ochočil. Jenže teď byl už velmi starý a sotva se došoural do vedlejší místnosti. Co teď budou dělat? Pomysleli si zároveň.

*

It was already dark outside when the three wizards were sitting at a fireplace. Simon and Woody enjoyed their pipes. The sweet tobbacco made Woody to speak again.

  "You know - friends, it's propably nothing to worry about." he started careful.

  Simon couldn't resist to reply: "And nothing scared you?"

  "Shut up, Simon!" Luis managed to control the situation, "continue Woody!"

  "As I was saying earlier this day, I went close to the Dark forest. I thought to pay a visit to Loric which seemed as a better option to spent a night by his fire, than by the goblin fire. But Loric was gone!" Woody looked at both wizards.

  "What's wrong about that?" asked Simon. It was imposible for him to see Woody's point.

  "Yeah, yeah...I know, but he was completely gone. There was only his pet skelington which was chasing spiders all the time. I looked around for a bit and couldn't find any sings of him. By the way the necromants have weird households, I must say! Well first I thought I just spend a night here and then I'll be on my way again, but during the night I woke up hearing strange sounds. A metalic banging and whistling; something similar to the noise your pipe is doing, Simon, but much louder."

  Simon looked at his pipe as the steam was rising from it and made a sound of a teapot. "I hid by the fireplace and didn't made a sound", Woody continued, "the room got lit with a green, sharp light. I couldn't see what it was and it leaved very fast!"

  "And wasn't that Loric?" asked Simon. "Maybe, he played a practical joke on you; he never liked you!"

  "Nah," replyed Woody, "this was crazy and too big, metalish, more like a - DRAGON! I got away as soon as I was able to move!"

  All three wizards were looking at the orange fire in the fireplace and thought: A dragon in the Dark forest; that's terrible news. No one but grandmaster Theodos was able to slay a dragon; he was even able to tame one when he was much younger. But now - he was too old. Hardly able to get across the room. What are we going to do now? They asked themselves.